Když Bůh stvořil Zemi, vytvořil velké množství rozličných zvířat, aby ji obývala. Ale pár věcí se mu nepovedlo a některá zvířata byla dosti nespokojená. Když se stížnosti začaly množit, rozhodl se Bůh, že otevře kancelář a stížnosti vyřídí. První den přišli velbloud, slon, žirafa a slepice. Velboud povídá:
"Pane, ten hrb mi přijde opravdu směšný a podivný."
"Drahý synu, ve svém hrbu můžeš ukládat potravu a vodu, takže se nemusíš bát žízně a hladovění."
"Aha, už rozumím. Děkuji Ti, Pane!"
Slon si stěžuje:
"Můj pane, moje kůže je tak drsná a vrásčitá, nevím, co s tím!"
"Sloní kůže, synu, je nejlepší ochranou proti bodavému hmyzu, prachu a špíně."
"Tak dobře..."
Žirafa si myslela, že alespoň ona uspěje:
"Pane, opravdu myslíš, že s takovým krkem vypadám dobře?Když se chci napít, skoro s ním nedosáhnu k hladině!"
"Ale zato dosáhneš na nejvyšší větve, takže budeš mít vždy dostatek potravy tam, kde jiní budou hladovět."
Když žirafa odešla, Bůh se obrátil k slepici, která rezolutně spustila:
"Pane, mne neukecáš! Buď uděláš moje vejce menší, nebo moji pr*el větší!!!"
Starý šnek sedí přilepený na kameni a brečí, až se mu klepe ulita. Zastaví se u něho žába a starostlivě se vyptává, copak se mu stalo.
„Moje žena mi utekla s mladým,” škytá šnek.
„Ale to už bylo přece loni,” namítne žába.
Šnek vysune své zarosené oči a upře pohled na blízký palouk: „No jo, jenže já ji před sebou pořád ještě vidím!”
-
+
25. 12. 2011
Video
Obrázky
Vtipy
Citáty
Hry
Video 
Obrázky 
Citáty 
Hry 
Zobrazit více
Přepnout na
mobilní verzi
